Říjen 2011

Dočasné pozastavení blogu!

16. října 2011 v 18:22 | Václav Lupin |  Oznámení
Blog se pozvolna začal rozjíždět a všechno začalo směřovat k lepšímu pokračování a přesto jsem nucen oznámit vám pozastavení činnosti na něm. Není to z nějakého prostoduchého důvodu. Bohužel mám zpoždění s literárním projektem o kterém tady již jednou byla řeč. Proto jsem se rozhodl, že bude nejlepší, když se soustředím jen na jednu věc. Režim střídání týdnů se totiž neosvědčil. Akorát jsem sám sebe tím vyvedl ze soustředění a práce. Nerad bych udělal špatný krok a to ve smyslu, který se týká blogu i oficiálního projektu.

Každopádně si můžete být jistí, že se za pár měsíců vrátím. Možná to potrvá déle, možná taky ne. Nemůžu to předem odhadnout, ani si netroufám, abych zbytečně nesliboval nemožné. Proto vám doporučuji, abyste sledovali levý sloupec s odkazy. Pod znakem Bradavic se za chvíli objeví ikona "Týden ticha", která se může nyní zdát jako poměrně zavádějící, ale poslouží vám jako dobrá pomůcka k tomu, abyste měli přehled. Jakmile totiž zmizí, bude to znamení mého velice brzkého návratu.

Tímto vám chci rovněž poděkovat za vaši upřímnou přízeň a věřím, že zůstanete těmto strán- kám nadále věrní.

Se srdečným pozdravem

Václav Lupin


Ohlédnutí po deseti letech

10. října 2011 v 19:51 | Václav Lupin |  Úvahy

Zdá se mi to stále neuvěřitelné, ale je to tak. Sága o Harry Potterovi skončila. Před třemi dny jsem byl na poněkud pozdní premiéře a uvědomil jsem si, jak rychle se vše změnilo. Uplynulo deset let od premiéry Kamene mudrců, deset let v jejichž průběhu jsem vyrostl na knížkách od Jo- anne Rowlingové. Stejně jako Harry i já jsem se dozvěděl o kouzelnickém světě ve svých jedenácti letech a to pro- střednictvím jednoho časopisu. Psalo se v něm o pláno- vané premiéře prvního filmu a především o již vydaných knížkách. Tehdy byly k dostání jen čtyři: Kámen mudrců, Tajemná komnata, vězeň z Akzabanu a Ohnivý pohár. Své také udělala recenze z časopisu, kde autor sérii knih opě- voval jak jen mohl. Zvědavost mi tedy nedala a navštívil jsem knihkupectví, kde se skutečně schovávaly knížky od paní Rowlingové. Mezi regály jsem našel Kámen mudrců pyšnící se původní obálkou a ilustracemi od české autorky, paní Galiny Miklínové (její verzi později nahradila ilustrace od Mary GrandPré). Po přečtení první stránky mi bylo jasné, že tuhle knížku musím mít. Atmosféra světa, který se nacházel na jednotlivých stránkách, byla neskutečně skutečná. Dýchal z ní život, jež sršel nevídanou fantazií a přívětivostí. Postupně jsem si tak koupil všechny dostupné knihy a vyčkával na Fénixův řád a dvě zbývající (v té době bezejmenné).

Všechno se neslo v duchu Bradavic a já za to mohu být jenom rád. Paní Rowlingová, stejně jako mnohé jiné děti, dokázala mě přimět se vrátit ke čtení. Dříve to byla moje oblíbená činnost, ale s nástupem elektronického dárku začalo jít vše stranou, což byla velká chyba. Naštěstí se slepota jedniček a nul prolomila a vztah ke knihám jako takovým se obnovil a s odstupem času mohu říct, že výrazně zesílil. Ano, nadále využívám počítač a internet. Dokonce možná velmi často, ale již vím, kde jsou jisté hranice. A pokud bych si měl vybrat mezi literaturou a elektronikou nejspíš bych si musel hodit mincí, poněvadž jedno bez druhého není možné. Nebýt návratu ke knihám, nejspíš bych v sobě nikdy neobjevil nějaký ten skrytý talent (jak alespoň doufám) a zase nebýt internetu, neseznámil bych se s tolika lidmi, kterým důvěřuji. S některými jsem se dokonce set- kal v reálném životě a našlo by se pár jedinců, kteří mě v jistém směru výrazně ovlivnili. Pokud tedy člověk nechce být odříznutý od zbytku republiky nebo světa, musí umět správně využívat obojího.

Tím jsem ale trochu odbočil. Především jsem chtěl zdůraznit onu dlouhou cestu na které mě Harry a jeho přátelé provázeli: Rozloučením se základní školou, nástupem na střední a jejím závěrem. Dalo by se říci, že Harryho život se v jistých bodech schodoval s tím mým a to od samého počátku. Samozřejmě mnohé rozdíly tu jsou a budou, přesto se nedokážu zbavit pocitu, že série o Harrym Potterovi ještě hodně dlouho zůstane moji srdeční záležitostí. Ačkoliv můj literární vkus je dnes zcela jinde, nic to nemění na tom, že do Bradavic se pokaždé vrátím velice rád. Co na tom, že filmová série je u konce. Nemůže to ovlivnit fakt, že mladší čtenáři, kteří sice nepoznali a nepoznají onen společný průběh, kdy čtenáře pojí s hrdiny víc než jen samotná kniha, ale též vyčkávání na její vydání a vědomí prvého prožitku, stanou se následovníky předešlé generace a po nich nastoupí další. A pokud se koloběh nevytratí v propasti času, věřím, že je- dnoho dne se bude mluvit o knižní sáze Harryho Pottera jako o legendě, jež zůstala naživu a naplnila tak smělá přání všech fanoušků.




Harry Potter a Ohnivý pohár

8. října 2011 v 17:57 | Václav Lupin |  HP filmy
Dobrodružství pokračuje...

...a s tím se příběh dostává do jiné podoby. Roztomilost fantasy pohádky se zcela vytratila. Ačko- liv temné motivy z vězně z Azkabanu nejsou přítomné, vůbec to není na škodu. Výraznějším prv- kem se stala akce, jež se ve větší i menší míře objevuje během turnaje Tří kouzelníků. Stejně jako první konflikty mezi hlavními hrdiny. Těm začínající puberta vůbec ku pomoci ne- přispívá.

Nový režisér Mike Newell dosedl na svůj post s vědomím, že se tak v rámci HP ságy stal prv- ním režisérem pocházejícím z Velké Británie. Možná mu to dodalo odvahu a jisté naplnění, odhodlání, poněvadž se nebál experimentovat. Navrhl a později ponechal ve finálové filmové podobě dvě scény, které se v knižní předloze ne- objevily. Jedná se o vtipné vložky, kdy profesorka McGonagallová učí studenty Nebelvíru tan- čit a profesor Snape pohlavkuje Rona a Harryho učebnicí. Zajímavostí je, že Dan a Rupert se jen minimálně nechali zastupovat dablérem. Což nebyl jediný riskantní krok. Hudebního génia Johna Williamse vystřídal Patrick Doyle, jehož snadno zapamatovatelné melodie vtiskly snímku hnedka živější nádech.

Další velkou změnou je herecké obsazení. Tro- jici šampiónů ztvárnili: Robert Pattinson (Ce- dric Diggory), Clémence Poésy (Fleur Dela- cour) a Stanislav Lanevski (Viktor Krum). Kromě mladých tváří se též objevili ostřílení herečtí matadoři jakými bez pochyb jsou Bren- dan Gleeson a Ralph Fiennes. Pan Gleeson se ujal role Pošuka Moodyho a lépe než on by se toho nikdo nezhostil. Všechny rysy charakteru vystihl na výbornou. Podobně tomu tak bylo u Fiennese, i když by se nějaká ta "ale" našla. Nicméně ani ne ve špatném slova smyslu, jakož-
to v rozpacích doprovázející scénu na hřbitově.

Shluk Smrtijedů se až nápadně podobal srazu členů Ku-Klux klanu. Naštěstí Voldemortovo vz- kříšení stálo za podívanou. Pán zla povstal a zanechal po sobě nepříjemné mrazení. Jeho napůl hadí zjev jen dokreslil vládnoucí ponurost. Avšak domnívat se, že se jedná o depresivní thriller by byla chyba. V průběhu snímku se ukáže spousta zábavných momentů. Od mistrovství světa ve famfrpálu, přes výuku obrany proti černé magii až po Vánoční ples a nezapomenutelný Ronův společenský hábit. Zkrátka, stále je zachován onen typický duch světa Harryho Pottera se všemi radostmi i starostmi.

Hodnocení: Čtvrtý díl přináší mnoho změn a většina je směrována tím správným směrem. Přesto se mi zdá, že snímek nedosahuje tako- vých kvalit jako jeho předchůdce (i když mnou vytýkané věci jsou v podstatě jen maličkosti). Trochu to zamrzí, avšak nadále má Ohnivý po- hár co nabídnout. Proto dávám 88%.

Celkové hodnocení na serveru FDb.cz: 81%