Srpen 2008

HP song - 99 smrtijedů!

31. srpna 2008 v 18:45 | Václav Lupin |  Videa všeho druhu
Fakt psycho!XD Však skoukněte sami XD
....dámy a pánové! Skupina Draco & Malfoys!XD

Smrtijedi

31. srpna 2008 v 18:37 | Václav Lupin |  Videa všeho druhu

Carolin-e

31. srpna 2008 v 18:16 | Václav Lupin |  Seznam SBéček
Carolin-e
A je tu další spřátelený blog a kupodivu není o HP! Je to spíš takový mišmaš!:D Najdete tam vše co majitelku blogu zajímá. Piráty z Karibiku počínaje a Robinem Hoodem konče. Ale přesto že blog není o HP, tak jeho majitelka je velká HP fanynka, tím si můžete být jistý!;)

Lupin a Tonksová

30. srpna 2008 v 19:33 | Václav Lupin |  Videa všeho druhu
Tohle video bych chtěl věnovat jedné osobě, která je neuvěřitelně skvělá! Včerejšek byl fakt nezapomenutelnej!:D Ona určitě bude vědět;) A některá má SBéčka taky!:DD


Runaway pohoda!

30. srpna 2008 v 17:25 | Václav Lupin |  Videa všeho druhu

Brumbálova armáda versus Warner Brothers!

28. srpna 2008 v 19:27 | Václav Lupin |  Videa všeho druhu
Jak už jsem se zmínil v předchozím článku. Někteří fanoušci to vzali do svých vlastních rukou! Zahájili protestní kampaň a tím vyhlásili Warnerům otevřenou válku! A jak taková radikální HP akce vypadá? Na to se můžete podívat prostřednictvím tohohle videa...já osobně jsem jen pro petici. Ale jinak to víc nehrotím:D


Reakce HP fanoušků na změnu HP 6 premiéry!

28. srpna 2008 v 18:30 | Václav Lupin
Všechni HP fanoušci museli na přesunutí HP premiéry nějak zareagovat. Každý to vzal po svém...
...někteří fanoušci to oplakali.
...někteří Warnerům poslali "srdečné" fa**če.
...jiní zas mudrovali.
....nebo taky mudrovali a posílali Warnerům "srdečné" fa**če!
...a ten zbytek...? Prostě zešílel!
....nebo se dal s Warnery na válečnou stezku!

Kam se řadíš právě ty?!

Abych řekl pravdu. Tak já jsem z toho ještě pořád v šoku! Nejspíš jsem taky "tak trochu" na Warnery naštvanej (to je asi ještě dost slušný slovo!:D), ale rozhodně jsem nereagoval tak impulzivně a emotivně jako jedna celosvětově slavná celebrita. Ta se k tomu vyjádřila dost jasně. Několikrát jsem slyšel její reakci na tuto strašnou HP tragédii a musím uznat, že to snáší mnohem hůř než kdokoliv jiný. Její reakci na odsud HP 6 premiéry již brzy zveřejním na tomto blogu. Pro ty zvídavější můžu napovědět, že je to celosvětově nenáviděná osoba. O které (jak se brzy dozvíte) není doposud známo, že je to velkej HP fanda! Takže se máte na co těšit;)

6. záblesk minulosti

27. srpna 2008 v 19:09 | Václav Lupin |  Záblesky minulosti
Maryino poslední tajemství
Temná náruč noci obklopila Aberfortha hned jak vyšel z hradu. Byl pevně odhodlán Mary najít. Nikdo mu v tom nemohl zabránit. Jeho rázné kroky mířily vstříc do neznáma. Jemu to ale bylo jedno. Ať už tam ve tmě na něj číhalo cokoliv, tak on byl schopen se tomu bez špetky strachu, postavit tváří v tvář. Teď už si nebyl jistý nejen sám sebou, ale především svými city k Mary. Což bylo pro něj to nejdůležitější…on ale nebyl sám kdo bloumal temnou nocí. Mary se též snažila najít cestu. Ne že by snad zabloudila! Zdejší les až moc dobře znala a to i potmě, ale…nemohla najít něco, co tak usilovně hledala. Chtěla učinit ten rozhodující krok…někdo ji ale sledoval. Každou chvíli se kolem ní něco pohnulo. Až moc dobře věděla co to znamená. Ale nechtěla to dát najevo. Dál pokračovala v cestě. Chtěla aby jí ten dotyčný oslovil první, jenže to se nestalo. Stále za svými zády pociťovala ten pohybující se stín. Touha se otočit byla velká, ale její upíří instinkty jí napovídaly, ať to nedělá. Nakonec to nevydržela a do černočerné tmy zakřičela: ,,To by snad už stačilo! Nemyslíš? Přeci si tu nebudeme hrát na schovávanou?" podotkla zahořkle. Otočila se a bez známky sebemenšího údivu, spatřila před sebou vysokého mladíka s pobaveným úsměvem ve tváři. ,,Taky tě rád vidím…Mary." Opět se ten mladík pousmál a užuž chtěl Mary pohladit po tváři. Ta se ale od něj odvrátila. ,,Nech toho! Na tohle není čas." ,,Copak, copak? Stalo se snad něco?" ,,Do toho ti nic není!" sjela ho Mary vražedným pohledem. ,,To se zatraceně mýlíš…Mary." Znovu se na ni tak úlisně pousmál. ,,Nech toho! Potřebuju s tebou mluvit…okamžitě!" poslední slovo obzvlášť zdůraznila, aby to ten mladík pochopil. ,,No jasně. Já zapomněl, že dáváš přednost slovům před činy, že?" ,,Tentokrát už ne." ,,Vážně? Takže ti nebude -" ,,Bude mi to vadit! Už mám po krk těch tvých věčných slibů. Chci s tím skoncovat…s tebou skoncovat." Mladíka ale její slova ani v nejmenším nezaujala. Dále se na ni pobaveně díval, jako by Mary byla jeho vánoční dárek, který si tak toužebně přál. ,,Mary…," řekl sladce a přistoupil k ní blíž. ,,Mary…," popošel k ní ještě blíž. Již cítil její zrychlující se dech. ,,Mary…," pošeptal jí do ouška zasněně. ,,Řekni mi, prosím. Co je to za muže? Do koho jsi se tak bláznivě zamilovala? Pro koho chceš umřít, když ne pro mě?" jeho slova Mary tížila víc než náhrobní kámen. Znovu se k mladíkovi otočila zády. Nevěděla co má dělat. Mlčela. To bylo ale to nejhorší co mohla udělat. Mlčení v neznámém mladíkovi vyvolávalo šílenou agónii. Ostré rysy jeho tváře nyní ještě více nabyly děsivější podoby. Vztek pokřivil nejen jeho tvář, ale i duši. ,,Odpověz mi Mary." Požádal ji. Mary ale jen nesouhlasně zakroutila hlavou. ,,ODPOVĚZ MI!" ozval se jeho hlas tak mocně, až všichni ptáci z okolních stromů se rozletěli do širého okolí. Mary pochopila, že teď už nemůže ucouvnout. ,,Ano." Odpověděla mu potichu. ,,No jistě. Haha! Jak jsem je mohl -" ,,Ale tak to není Fenrire!" vyhrkla rychle Mary. ,,Vážně? A jak to tedy je?" ,,Já ho opravdu miluju. Dokážeš to pochopit?" při těch slovech mu hleděla přímo do očí. Snažila se ve Fenrirovi vzbudit pochopení. ,,Ale no tak. Mě nemusíš nic vysvětlovat. Chtěla jsi zakusit něco jiného než se mnou. Chápu tě a odpouštím ti, má nezbedná krásko." Odpověděl jí Fenrir s pobaveným úsměvem a naklonil se k ní aby jí políbil, ale místo polibku od Mary zakusil tak silnou ránu, až se mu málem zatmělo před očima. Z jeho úst vytekl malý vodotrysk krve a potřísnil jeho nohy…hruď…i silné paže. ,,Takhle mi už nikdy neříkej! Rozumíš?! Já nejsem tvůj majetek, Fenrire. Teď už ne!" Na to Fenrir nijak nereagoval. Jen si hřbetem ruky setřel z úst krev a opět nasadil na obličej ten slizký, pobavený úsměv. ,,Takhle divoká jsi nebyla ani když jsme "to" spolu poprvé dělali. Vzpomínáš?" ,,Na něco takového se bohužel zapomenout nedá." Fenrira její odpověď upřímně rozesmála. Chvilku se ještě uculoval a pak se mu jako by zázrakem do tváře vmísila vážnost a čirá zvědavost. ,,Nechápu to. Co na něm vidíš? Co on má, co já nemám? Proč seš jím tak posedlá?" Jeho pohled se střetnul s jejím. Dívali se navzájem do očí. Mary horečně přemýšlela, jestli mu má lhát, ale nakonec si uvědomila, že by to stejnak k ničemu nevedlo. ,,On mě na rozdíl od tebe miluje. Důvěřuje mi, rozumí mi, chápeš co se ti snažím říct, Fenrire?" ,,Ale já tě přeci taky -" ,,Ne! To co ty ke mně cítíš není láska, ale jenom touha vlastnit. A navíc. My dva…nemůžeme být milenci. Já se přeci nemůžu milovat s mým bratrem." ,,Nevlastním!" zakřičel Fenrir vzpurně. ,,To je jedno, jestli nevlastním nebo ne. Jsi můj jediný bratr. Mám tě ráda, ale nic víc. Pochop to konečně!" Stíny ve Fenrirových očí se prohloubili ještě víc. Nyní jeho hlas zněl neproniknutelně ledově. Tak odměřeně, až to Mary šokovalo. ,,Proklínám den, kdy jsem ti řekl pravdu. Měl jsem mlčet. Bylo by to to nejlepší. Nebýt dne, kdy náš otec zahnul tvé matce, tak by -" ,,Tak bychom teď nestáli proti sobě." Řekla klidně Mary. Na to už Fenrir neměl dost sil, aby se jí postavil na odpor. Zklamaně svěsil hlavu. ,,To že tě odmítám ještě neznamená konec. Můžeme být i nadále spolu, ale…ale jen jako sourozenci. Nic víc. To bych jinak -" v tu chvíli Fenrir rychle pozdvihl obličej k jejímu. Zarazil příval jejích slov bleskurychlým gestem ruky. ,,Co se děje?" ,,Copak ty to neslyšíš?" zamručel na ní nevrle. Mary stejně jako Fenrir dala průchod svým výjimečným schopnostem a najednou to uslyšela. ,,Co to je?" ,,TICHO!" okřikl ji Fenrir. ,,Zní to jako -" soustředil se. A během kratinké chvíle mu to došlo. Otočil se právě ve chvíli kdy se to stalo. Hukot větru doprovázelo ještě něco jiného. Něco, co nečekal. Než ale stačil cokoliv udělat, tak těsně před ním zahřměla veliká exploze, která ho odhodila o několik metrů dál. ,,Fenrire!" zakřičela Mary zoufale. Rychle se otočila po směru, kudy se kletba přiřítila. Chtěla toho podlého útočníka dostat, avšak záhy nespatřila nikoho jiného než - ,,Aberforthe!" vydechla překvapeně. ,,Aberforthe, jak jsi jen -" ,,Jsi v pořádku?" zeptal se jí starostlivě a toužebně ji objal. ,,Ano jsem, ale…" Mary na něj chrlila spousty slov, spousty pocitů, ale Aberforth jí vůbec nevnímal. Díval se nyní na Fenrira, jenž s sebou bolestně cukal. Pokoušel se vstát, ale byl ochromen nesmírnou bolestí. Mary si vzápětí všimla jeho pohledu. Okamžitě jí došlo co chce udělat, ale přesto se zeptala: ,,Aberforthe? Co…co chceš dělat?" Aberforth jí odpověděl mlčením a namířil svou hůlku na Fenrira. ,,Co chceš dělat, Aberforthe? Odpověz mi!" naléhala na něj Mary. Zbytečně. Odpověď ani tentokrát nepřišla. Mary byla tak zoufalá, že jí nezbylo nic jiného. Okamžitě uchopila Aberfortha za ruku a trhla s ní směrem k obloze. Z hůlky vyletěla rudá záře. Na několik dlouhých chvil zaplnila noční oblohu. ,,Hahahaha! Výborně Mary. Haha! Výborně." Poškleboval se Fenrir. Konečně se mu podařilo vstát na nohy. Ještě se sice trochu třásl, ale jinak byl opět při síle. Ve tváři se mu zračila neskrývaná škodolibost. ,,Tímhle sis podepsal ortel smrti, ty hlupáku." Zašklebil se na Aberfortha. ,,Já nejsem jediný vlkodlak v tomhle lese. To mi můžeš…směle věřit." Fenrirův ďábelský smích se začal rozléhat lesem, tak jako vytí jeho krvelačných druhů. Mary okamžitě pochopila, že to rudé světlo na obloze je určitě přiláká. Nezaváhala ani na okamžik. ,,Uteč!" vykřikla na Aberfortha. ,,Ne! Nepůjdu bez tebe!" odvětil jí stejně tvrdohlavě Aberforth. ,,Říkám ti běž! Já se o sebe postarám sama. Tak už běž…! Prosím…" Aberforthovi stačil jediný pohled do jejích očí, aby pochopil její úmysl. Ačkoliv on sám nechtěl, tak se přeci jen dal doběhu. Snad tě nechytí. Zadoufala Mary, když znovu uslyšela to děsivé vytí, které se přibližovalo ze všech stran. ,,To byl on?" zeptal se pohrdavě Fenrir. ,,Mě si vyměnila za tohohle ubožáka!" rozkřičel se na ni. ,,Nastal ten pravý čas, aby jsme naši sourozeneckou rozmíšku ukončili…navždy." Při těch slovech se její prsty podivně zkroutily do ostrých drápů. Její hlas nahradilo ono zlověstné, nelidské syčení. Oči nabyly krvelačných odstínů, rty mírně zbělaly a v ústech znovu narostly upíří špičáky. Maryina mysl se opět po dlouhé době ponořila do temného víru těch nejzkaženějších vášní. ,,Cože? To snad…to přece nemůžeš myslet vážně." Na to mu Mary odpověděla zcela prostě, ale zároveň tak lačně, nespoutaně. ,,Mám velikou žízeň, bratříčku." ,,Mary…k tomuhle nemusí dojít." Pokoušel se jí uklidnit Fenrir. Bylo na něm znát, že je trochu nervózní. ,,Nechci tě zabít." ,,Tak proč si mě napadl. Tenkrát…pravý bok. Vzpomínáš? Hodně jsem krvácela. Zemřela bych, kdyby mi Aberforth nepomohl." ,,Ale no tak Mary. Vždyť ty sama víš, že já bych tě nikdy doopravdy nenapadl. Musel jsem to udělat. Vallen to po mě chtěl. Chtěl tě vidět mrtvou…a stále chce." Jeho slova se ale minula účinkem. Mary byla nyní zcela ponořená v krvelačné extázi. Chtěla ji ukojit a to jen a pouze Fenrirovou krví. Vrhla se na něj! Její ostré drápy se zaryly do jeho tváře. Fenrir zavyl bolestí. To už ale další Maryin útok spočinul na jeho šíji. Než ale stačila svoje špičáky zabořit hluboko do jeho masa, tak Fenrir prudce sebou ucukl a uskočil z jejího dosahu. ,,Jak je libo. Chceš krvavé hody? Budeš je mít!" Zahřměl na ní vztekle. On sám sice proměnou neprošel, ale i tak měl dost sil na to, aby jí dokázal zabít. Na jeho pažích začaly vystupovat žíly tlusté jako prsty. Nohy se zabořili hluboko do země a z jeho svalnatého hrdla zahřměl děsivý skřek, který ani z daleka nebyl lidské podoby. ,,Tak pojď!" vyzval ji. Mary po něm skočila jako před tím. Tentokrát byl ale rychlejší Fenrir. Vyhnul se jejímu útoku. Nemilosrdně jí popadl za nohu a zkroutil jí do nepřirozeného úhlu. Mary znenadání dopadla na tvrdou zem. Nechtěla křičet. Nechtěla bratrovi udělat tu radost, ale nedokázala to. Ta bolest byla příliš velká. Kost trčící z její nohy byla tak surově zlomena, že na malou chvíli necítila jediný nerv ve svém těle. Bylo to pro ní hotové peklo. Přesto se však přemohla a ani na chvíli nezaváhala. Hned si uvědomila co musí udělat, aby přežila. Dokud jí Fenrir svíral zlomenou nohu, tak mu tou druhou uštědřila kopanec do obličeje. To Fenrira zaskočilo. Jeho chvilkové nepozornosti Mary využila a díky své zdravé noze se vymrštila nahoru. Pevně se zachytila Fenrirova krku. Pověsila se na něj a během pár vteřin se lačně zakousla do jeho šíje. Začala sát krev, tak jako nikdy předtím. Chtěla ho oslabit natolik, aby byl neškodný. Chtěla z něj vysát všechnu krev. Chtěla aby konečně i vlkodlak zažil ten potupující pocit slaboty, bezmoci, beznaděje…avšak. Vlkodlak se nikdy nevzdává jen tak….nikdy!

Jason Isaacs alias plukovník William Tavington

26. srpna 2008 v 16:50 | Václav Lupin |  Herci z HP v jiných filmech

Benjamin Martin je farmář, který se snaží svoji rodinu zoufale chránit před hrůzami koloniální války. Avšak jeden z jeho synů se nechá naverbovat a stejnou touhu skrývá i jeho mladší bratr Thomas. Tomu se snaží ale Benjamin zabránit. Nechce přijít o všechny své syny. To ale sámnetuší, že právě to se za nedlouho stane. Gabriel nakonec skončí v zajetí anglické armády. Jeho bratr Thomas se ho pokusí zachránit, ale vůdce dragonské jízdy, jistý plukovník William Tavington ho nemilosrdně zastřelí před zraky jeho otce a sester. Jejich jediné útočiště - jejich domov, angličané vypálí do základu a Benjamin si uvědomí, že jiné cesty už není. Své dcery ukryje u své dobré známé Charlotte a s kluky se vydává na záchrannou akci. Je více než odhodlán Gabriela zachránit. Což se mu také podaří. Stejně jako jeho syn, tak i on teď má v plánu učinit jediné. Svrhnout anglickou krutovládu a obnovit v Americe svobodu a samostanost. Ta ovšem si vezme svoji daň. Při jedné z dalších akcí proti koruně se vše zvrtne. Plukovník Tavignton nastraží na domobranu vskutku důmyslnou past. A při té příležitosti zcela zbaběle a podle zabije i Benjaminova syna Gabriela. To v Martinovi rozdmíchá touhu po pomstě, která nakonec bude ukojena v závěrečné bitvě, kde se on a Tavington střenou proti sobě jako muž proti muži!

Hodnocení: Tento film rozhodně patří mezi ty nejlepší historické skvosty. Děj je velmi emotivní a nechybí v něm i nějaké ty zvraty. Herecký výkon Mela Gibsona coby farmáře snažícího se zapomenout na svou minulost, je jak jinak bravurný. A to stejné platí o Jasonu Isaacsovi. Ten se své role také skvěle ujal. Jeho postava plukovníka Tavigntona je víc než jen přesvědčivá. Role brutálního vojevůdce mu vskutku padla do noty. A ten chlad v očích již při prvním záběru vám určitě bude povědomí. Víte na co narážím?:D No, ale abych to shrnul. Myslím, že 90% je docela solidní známka. A co vy? Jak se Vám líbí film Patriot?

P.S.: Nelekněte se dole té fotky Jasona Isaacsa alá Williama Tavingtona!:D Je fakt děsivej:D